Společenství manželů

Rok s papežem Františkem

 

„Čtení této neděle¹ nás vybízejí rozjímat některé zásadní charakteristiky křesťanské rodiny.

Druhé čtení nám nabízí další podnět: rodina opatruje víru. Apoštol Pavel na sklonku svého života činí zásadní bilanci a říká: „Víru jsem uchoval“ (2 Tim 4,7). Ale jak ji uchoval? Nikoli v trezoru! Nezakopal ji do země, jako onen poněkud líný služebník. Svatý Pavel přirovnává svůj život k boji a běhu. Uchoval víru, protože se neomezil na to, že ji bránil, nýbrž hlásal ji, šířil a nesl ji daleko. Rozhodně se postavil proti těm, kteří chtěli zakonzervovat, „nabalzamovat“ Kristovo poselství v hranicích Palestiny. Proto přijal odvážná rozhodnutí, šel na nepřátelská území. Pavel uchoval víru, protože ji daroval tak, jak ji přijal, vydal se na periferie a neopevnil se v obranných pozicích. Můžeme se ptát: jakým způsobem opatrujeme v rodině svoji víru? Držíme si ji pro sebe, ve své rodině jako privátní dobro, jako bankovní konto, anebo se o ni dovedeme dělit svědectvím, přívětivostí a otevřeností vůči druhým? Křesťanské rodiny jsou misionářské rodiny v každodenním životě, konají všední věci a přidávají do všeho sůl a kvas víry!

A Boží Slovo nám podá poslední aspekt: rodina žije radostí. V responsoriálním Žalmu se nachází tento výraz: „ať to slyší pokorní a radují se“ (Žl 33/34,3). Celý tento Žalm je chvalozpěvem na Pána, který je zdrojem radosti a pokoje. Co je důvodem této radosti? Že Pán je blízko zkroušeným a vysvobozuje od zlého. Také svatý Pavel píše: „Radujte se stále v Pánu ... Pán je blízko“ (Flp 4,4). Rád bych dnes položil otázku: „Nosí každý radost ve svém srdci, ve svém domově?“ A každý ať si odpoví sám. Jak je na tom radost ve tvojí rodině? A odpovězte si.

Drahé rodiny, vy dobře víte, že pravá radost, která se zakouší v rodině není povrchní, neplyne z věcí, z příznivých okolností ... Pravá radost plyne z hluboké harmonie mezi lidmi, kterou všichni pociťují v srdci a která nám umožňuje vnímat krásu být spolu a vzájemně se na cestě životem podporovat. Základem tohoto pocitu hluboké radosti je však přítomnost Boha v rodině, přítomnost Boha v rodině, Jeho přívětivá, milosrdná a uctivá láska vůči všem. A zvláště trpělivá láska, trpělivost je Boží ctnost a učí nás, abychom vůči sobě v rodině chovali trpělivou lásku. Jenom Bůh umí vytvářet harmonii z odlišností. Pokud chybí Boží láska, také rodina ztrácí harmonii, převládnou individualismy a pohasíná radost. Avšak rodina, která žije radost víry, spontánně víru předává, je solí země, světlem světa a kvasem celé společnosti.

Drahé rodiny, žijte vždy s vírou a jednoduchostí jako svatá Rodina Nazaretská. Radost a pokoj Páně ať jsou vždy s vámi!“²

 

Otázky k zamyšlení   Zamyslete se nad tím, jak opatrujete svou víru v rodině a podělte se o to s ostatními. Je víra v našem životě něčím, čeho si lidé kolem dříve nebo později všimnou? Je to pro ně něčím přitažlivým, co je zajímá? Daří se vám víru darovat i jiným, zažili jste někdy potřebu se o ni dělit, protože jste jí byli tak plní…? Zkuste se každý osobně zamyslet nad různými projevy lásky ve vaší rodině. Jako inspiraci použijte slova Svatého Otce, který hovoří o lásce přívětivé, milosrdné, uctivé a trpělivé. Podělte se s druhými o konkrétní jednání, které se vám osvědčilo, aby ve vaší rodině bylo více radosti.

Modlitba vlastními slovy:

Poděkujte za víru ve vašich rodinách, vzpomeňte si v modlitbě na ty, kteří vám víru předávali. Proste o pomoc v rozlišení, kdy je třeba víru chránit a utvrzovat se v ní a kdy ji máme nést dál do svého okolí.

 

 Modlitba Svatého otce

Svatá Rodino Nazaretská, věrná opatrovnice tajemství spásy: obroď v nás úctu ke ztišení, učiň z našich rodin večeřadla modlitby a přetvoř je na malé domácí církve, obnov touhu po svatosti, podporuj šlechetnou námahu práce, výchovy, naslouchání, vzájemného porozumění
a odpuštění.

Svatá Rodino Nazaretská, probuď v naší společnosti vědomí posvátného a nedotknutelného charakteru rodiny, nedocenitelného a nenahraditelného dobra. Každá rodina ať je přívětivým příbytkem dobroty a pokoje pro děti a pro staré, pro nemocné a osamocené, pro chudé a potřebné. Ježíši, Maria a Josefe, s důvěrou vás prosíme a s radostí se vám svěřujeme.“