Texty převzaté z www.manzelstvi.cz

Podle PONSARDOVÁ, CH. Víra v rodině. Kostelní Vydří, 2008. Zveřejněno s laskavým svolením Karmelitánského nakladatelství.

 

Stále většímu počtu párů se nedaří stát se rodiči. Ať už je tato neplodnost dočasná či trvalá, jedná se o velmi bolestnou zkoušku, obzvlášť doléhající o prázdninách. Léto je doba radostných setkání s bratranci a sestřenicemi. „Moc rádi vidíme všechny své synovce aTvrdá zkouška bezdětnosti neteře," říkají Jakub a Kateřina, kteří už osm let marně usilují o to, aby měli dítě. „Ale bolest, že nemáme vlastní děti, pak pociťujeme ještě silněji než obvykle."

A Kateřina dodává: „Často se někde zavřu a pláču. Někdy mám chuť společné prázdniny zkrátit, ale pak si řeknu, že bych se jen sama připravila o radost, kterou mi synovci a neteře poskytují. Je to ale hodně těžké." Ještě těžší to bývá, když si sourozenci nebo rodiče neuvědomují, jak hluboce bezdětné páry trpí, a neodpustí si různé vlídné poznámky nebo rady, které se často nesetkají s pražádným pochopením. „Naše bolest je taková, že jsme až přecitlivělí," uznává Kateřina. „Někdy reagujeme hodně podrážděně."

Neplodnost je zkouškou o to náročnější, že se o ní při přípravě na manželství téměř nikdy nemluví. Mnoho knih a časopisů věnovaných manželství tento problém nezmiňuje buď vůbec, nebo jen okrajově. A také je jen velmi málo knězi a duchovních průvodců, kteří se nad jeho jednotlivými stránkami zamýšlejí, přestože se tato otázka týká stále většího množství manželských párů. I v případě, že neplodnost trvá „jen" tři nebo čtyři roky a manželé se nakonec rodiči stanou, jsou to nesmírně obtížná léta, která se zdají být nekonečná. A ještě těžší je to v případě, že jde o neplodnost, která se protahuje donekonečna.

Manželé mohou být v takovém případě v pokušení uzavřít se ve svém trápení, izolovat se a od cizích dětí se odříznout. Některé manželské páry se dokonce kvůli tomu neúčastní rodinných sešlostí. Je to o to smutnější, že děti dobře cítí, že tito strýcové a tety či tito bezdětní přátelé mají mnoho co nabídnout. Mezi dětmi a jejich strýci a tetami nebo jejich svobodnými přáteli mohou vzniknout velmi silná a pevná pouta. Bezdětné páry by kvůli svému trápení neměly zapomínat, že nejsou samy, kdo trpí bezdětností; totéž trápení bolestně prožívají i svobodní, které navíc bolí i to, že nemají manželského partnera.

Známkou plodného života není jen to, že se nám narodily děti. Jsou lidé, kteří mají hodně dětí, ale přinesou jen málo ovoce. A naopak je hodně „neplodných" párů, jejichž plodnost byla naprosto mimořádná. Připomeňme si například manžele Follereauovy, neúnavní bojovníky proti malomocenství, krále Baudouina a královnu Fabiollu a mnoho dalších párů, jejichž jména dějiny nezaznamenaly, ale které přesto hluboce ovlivnily své okolí. „Manželský život neztrácí svou cenu ani tehdy, když není možné zplození nového života. Tělesná neplodnost může být manželům podnětem k jiným důležitým službám lidskému životu, jako je adoptování, různé formy výchovné činnosti, pomoc jiným rodinám, chudým nebo tělesně či duševně postiženým dětem." (FC 14)

Plodnost se nikdy neobejde bez kříže. Kde se stala Panna Maria naší matkou? Ne náhodou právě pod křížem. I plodnost manželů, kteří prožívají radosti rodičovství, je vždy nějak poznamenána odříkáním a utrpením. Plodné však není utrpení, ale láska. Láska, která se vydá z posledního a dokáže Bohu nabídnout i to, co je hořké a zraňující! Cesta k plodností je vždy i cestou křížovou; jistě, je to cesta bolestná, ale zároveň i cesta naprosté důvěry. Ježíš se za nás obětoval svému Otci s nekonečnou důvěrou, protože si byl i v těch nejtemnějších chvílích svého utrpení jist, že Otec ho nekonečné miluje a chce pro něj to nejlepší. Neplodnost je nepochopitelnou zkouškou, která je zdánlivě v rozporu s naprosto oprávněnou touhou manželů po rodičovství. Avšak je-li toto utrpení s láskou obětováno Bohu, stává se nesmírně plodným. Rozsah této plodnosti si naplno uvědomíme až v nebi.

 

PRAKTICKÉ BODY:

  • Vzpomeneme si v modlitbě na páry kolem nás, které se s bezdětností potýkají.