Společenství manželů

Připravit se na Vánoce modlitbou, činorodou láskou a chválou; s otevřeným srdcem se nechat potkat od Pána, který vše obnovuje – vyzval papež František.

Papež komentoval čtení z evangelia (Mt 8,5-11), ve kterém římský setník s velkou vírou žádá Ježíše o uzdravení pro svého služebníka., a připomněl, že v těchto dnech „začínáme novou cestu, cestu církve, vstříc Pánovu Narození“. Jdeme na setkání s Pánem, protože Vánoce nejsou pouhým dějinným výročím či vzpomínkou na něco krásného.

„Vánoce jsou něčím víc: jdeme na setkání s Pánem. Vánoce jsou setkáním! Jdeme, abychom se setkali, abychom potkali Pána srdcem, životem, abychom ho potkali živého, tak jak je, abychom se s Ním setkali vírou. A není to snadné žít s vírou. Pán se nad setníkem podivil, užasl nad vírou, kterou měl. Ušel kus cesty, aby se setkal s Pánem, ale pocítil radost, že byl potkán Pánem. A právě takové setkání chceme: setkání víry!“

Avšak důležitější než potkat Pána, zdůraznil papež, je „dovolit, aby On potkal nás“:

„Když potkáváme Pána my, jsme takříkajíc pány tohoto setkání. Dovolíme-li však, aby On potkal nás, je On tím, kdo vstupuje do nás, celé nás obnovuje, protože v tom spočívá ten příchod. Přijde-li Kristus, přetváří všechno: srdce, duši, život, naději, cestu. Jsme na cestě víry, jdeme s vírou onoho setníka, abychom se setkali s Pánem a zejména, abychom se od Něho nechali potkat.“

Je však zapotřebí mít otevřené srdce:

„Otevřené srdce, aby On potkal mne. A řekl mi to, co On chce, což není vždycky to, co já chci, aby mi řekl! On je Pán a On mi poví, co pro mne má, protože Pán se na nás nedívá jako na nějakou masu. Nikoli! Dívá se nám každému do tváře, do očí, protože láska není abstraktní, nýbrž konkrétní, osobní. Pán jako osoba hledí na mne jako na osobu. Nechat se potkat Pánem, znamená dovolit Pánu, aby mě měl rád.“

Na této cestě k Narození Páně, končil papež svoji dnešní homilii, nám pomáhá následující: „vytrvalá a intenzivnější modlitba, činorodá bratrská láska, trochu větší přiblížení se těm, kdo jsou v nouzi, a radostná oslava Pána. Tedy „modlitba, činorodá láska a chvála s otevřeným srdcem, aby nás potkal Pán“.¹ 

Modlitba vlastními slovy:

Děkujte Pánu, že On stojí o to, litujte toho, že kdy jsme chtěli řídit setkání s ním sami a nedokázali jsme mu dostatečně důvěřovat, pros o dar modlitby a činorodé lásky.

Adventní modlitba

Pane Ježíši,

děkujeme Ti, že nám dáváš příležitost opět prožívat dobu adventní.
Kéž je začátek liturgického roku také začátkem změny našeho smýšlení a přípravou
na Tvůj příchod.

Kéž pochopíme její vážnost a výzvu k obrácení.

Kéž nám pomůže odvrátit náš zrak od světských starostí, abychom vzhlíželi k Tobě, Králi nebe i země, který jednou přijde, aby soudil svět - a každého z nás - spravedlivě.

Kéž ale také nadějně očekáváme Světlo, které zazářilo na zemi, když jsi před dvěma tisíci let sestoupil ze svého královského trůnu, aby ses člověku podobal. Otevři naše srdce, abychom Ti dovolili vstoupit do naší bídy. Dej, ať uvěříme, že ses právě proto narodil a žes právě proto přišel na svět a nebráníme Ti, abys v našich životech konal zázraky.

Zažehni v nás svůj plamen, abychom lidem kolem nás svítili na cestu za Tebou.
Kéž lid, který žije v temnotách, opět uvidí Světlo.

Chceme naslouchat slovům proroků a spolu s Pannou Marií na Tebe čekat.
Maria, Ty nejlépe víš, co znamená očekávat Spasitele. Provázej nás a naše rodiny touto adventní dobou a pomoz nám pečlivě připravit naše srdce na Jeho narození.

Amen.